Média - Praha, město otevřené Frankofonii

10.01.2005

Praha, město otevřené Frankofonii

Od sametové revoluce v r. 1989 se změnilo mnoho věcí nejen v České republice, ale i v jejím hlavním městě – Praze. Toto středoevropská velkoměsto láká turisty z celého světa, mnoho mezinárodních a frankofonních společností si ho ale také vybralo pro své sídlo pro země Střední a Východní Evropy. Primátor Prahy, pan Pavel Bém nám přiblížil vztahy tohoto města s frankofonními zeměmi.

Croissance Actualités: Z jakých frankofonních zemí přijíždí do Prahy nejvíce investorů?

Pavel Bém: Tradiční frankofonní zemí, ze které plynou největší investice do České republiky, je Francie, dále pak Kanada, Belgie a Švýcarsko. Největším investorem v Praze je z těchto zemí bezesporu Francie. Ze zajímavých francouzských investic nelze nezmínit velkou stavební společnost, nyní ve francouzských rukách, Stavby silnic a železnic, stavitele klíčových dopravních staveb v Praze. Zajímavý je také zájem francouzských firem o Kongresové centrum Praha.

C.A.: Má Praha své partnerské město ve frankofonních zemích – v jakých a proč?

P.B.: Na základě podepsané smlouvy má Praha za partnerské město Paříž a region hl. město Brusel, tedy dvě významná hlavní města evropských frankofonních zemí. V případě Paříže se jedná o spolupráci s dlouhodobou tradicí, sahající až na počátek 20. století.

C.A.: Jak Magistrát spolupracuje s ostatními magistráty ze zahraničí – jaké konkrétní zkušenosti od nich magistrát získává, jaké může naopak předat, projevila se spolupráce už v nějakých konkrétních projektech?

P.B.: K tradičním oblastem spolupráce patří o kultura, z velkých akcí nelze nezmínit v letošním roce realizované Dny Prahy v Bruselu, na něž v roce 2005 naváží Dny Bruselu v Praze, významná byla i účast Prahy na České sezóně ve Francii v roce 2002, kdy se 9 projektů představilo přímo v Paříži, dalších 5 pak v ostatních městech. Dobré vztahy a spolupráce se projevily i při srpnových povodních v roce 2002, kdy město Paříž poskytlo významnou materiální pomoc a uspořádalo benefiční koncert, město Lucemburk poskytlo finanční pomoc a přímo se podílelo na obnově domu s pečovatelskou službou v Papírenské ulici. V březnu 2004 navštívil naši radnici tajemník pařížské radnice a došlo k zajímavým jednáním na téma krizové situace, zejména povodně.

C.A.: Jak hodnotíte stávající dopravní síť? Průjezdnost centra, kvalitu městského okruhu, dopravní dostupnost …?

P.B.: Praha se může pyšnit tím, že 60% osobní přepravy je zde realizováno prostřednictvím městské hromadné dopravy. Její síť, tvořenou metrem, tramvajemi, autobusy a příměstskou železnicí, město neustále rozvíjí. Pražské metro má v současné době přes 50 kilometrů tratí a 55 stanic. Tramvajová síť o celkové délce cca 140 km je obsluhována 26 denními a 9 nočními linkami a autobusová síť na území hl.m. Prahy má délku přes 680 km a zahrnuje 169 městských linek v denním provozu a 13 linek nočního provozu. V posledním období byly zprovozněny 2 významné dopravní stavby v oblasti hromadné dopravy (tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov; prodloužení trasa linky C metra o úsek Nádraží Holešovice - Ládví). Co se týče automobilové dopravy, Praha sice dosud nemá vybudován nadřazený a městský dopravní skelet, ale intenzivně na jeho výstavbě pracujeme. Vnitřní tzv. Městský okruh by bude dokončen ještě před rokem 2010. Tehdy by se měla průjezdnost a především objezdnost města výrazně zlepšit. Důležitým momentem bylo letos v srpnu otevření automobilového tunelu Mrázovka, který výrazně urychlil dopravu v centru.

C.A.: Je velký rozdíl mezi Prahou a evropskými velkoměsty (např. Paříží, Bruselem) nebo se jim za 15 let dokázala vyrovnat?

P.B.: Provádět jednoduchá srovnání mezi tak rozdílnými městy jako je např. Paříž a Praha je nesnadné. Obecně však lze konstatovat, že oblast městské hromadné dopravy (na rozdíl od jiných oborů, jako např. bankovnictví, maloobchodní síť aj.) byla v Praze i v roce 1989 v porovnání se srovnatelnými západoevropskými městy na velmi dobré úrovni. Rozdíl samozřejmě existoval ve vybavení vozového parku a zejména ve využívání moderních technologií v oboru veřejné dopravy. Souviselo to s celkovou izolací naší ekonomiky od nejvyspělejších zemí v důsledku blokového uspořádání světa. Z hlediska hustoty dopravní sítě, dostupnosti zastávek a četnosti dopravních spojů však i tehdejší Praha předstihovala mnohá západoevropská města. Souviselo to opět (paradoxně) s naším zaostáváním v rozvoji individuální automobilové dopravy, které nedovolovalo (tak jak se to stalo ve vyspělých zemích) postupné omezování a rušení sítě veřejné dopravy. Praha tak mohla plynule navázat na velmi solidní základ, vytvořený v meziválečném období. Po překonání izolace od vyspělého světa po roce 1989 začaly být v pražské veřejné dopravě postupně zaváděny nové, modernizační prvky a začíná se měnit i přístup k zákazníkovi. Rozšiřováním marketingových a PR prvků spolu s postupnou obměnou vozového parku, uplatňováním preference MHD a zlepšováním informačních fenoménů ve vozidlech a na zastávkách se i pražská hromadná doprava postupně vyrovnává s deficity, které byly markantní v těsně porevolučním období. Závěrem lze konstatovat, že úroveň pražské MHD odpovídá slušné evropské úrovni v mnohém převyšující obvyklé západoevropské standardy (v hustotě sítě, v dostupnosti zastávek i v kapacitní nabídce).

C.A.: V jakém poměru je ekonomický vývoj v Praze k ostatním regionům ČR?

P.B.: Praha je politicko-hospodářským a společenským centrem státu a je jeho prvořadým reprezentantem. Ekonomická základna Prahy tradičně zaujímá významné a svou strukturou specifické postavení v hospodářství země. Výjimečnost postavení města nejlépe dokládá skutečnost, že v Praze se vytváří přibližně 25 % hrubého domácího produktu ČR a na území města se realizuje přibližně pětina veškerých investic v České republice. Velmi významnou skutečností svědčící o dominantním postavení hl. m. Prahy v porovnání s ostatními regiony České republiky svědčí rovněž skutečnost, že míra nezaměstnanosti dosahuje necelých 4 %, což je významně příznivější charakteristika oproti průměrné celostátní míře nezaměstnanosti dosahující úrovně 10 %.

C.A.: Jaké mají zahraniční podnikatelé v Praze možnosti - zlepšily se podmínky od vstupu ČR do EU a přibylo frankofonních společností, které se usídlili v Praze? Které z nich považujete za nejvýznamnější?

P.B.: Od vstupu ČR do EU se podmínky pro zahraniční podnikatele a investory nijak významně nezměnily. V Praze jsou podmínky celkově atraktivní, ať už z hledisky vybudované infrastruktury nebo vstřícnosti kompetentních orgánů a dalších. V ČR je v současné době usazeno asi 300 filiálek frankofonních společností a z toho více než třetina má sídlo v Praze. V poslední době přibyla například společnost z oblasti "strategické investice ve službách" - Team Trackers, což je filiálka Air France, která se zabývá vyhledáváním ztracených zavazadel na linkách Air France po celém světě.

C.A.: Nabízí Praha zahraničním investorům nějaké výhody?

P.B.: Například Hospodářská komora hl. m. Prahy usnadňuje vstup investorům do hlavního města prostřednictvím speciálního projektu "Vstup investora jedněmi dveřmi", který již několik let úspěšně běží. Jeho cílem je, kromě zrychlení celého procesu také uchránit investora (z jeho neznalosti kompetentních osob atd.) jeho vystavení se možným požadavkům hraničícím s korupcí.

C.A.: Jaké jsou možnosti bydlení pro zahraniční podnikatele?

P.B.: Podle mého názoru to není problém, právě naopak, protože je stále inzerováno mnoho pronájmů bytů a domů v hl. městě. velmi atraktivních, které ve srovnání s obdobným bydlením ve Francii je významně levnější.

C.A.: Jak se nakládá s průmyslovými zónami na okrajích Prahy - je způsob jejich využití předem určen nebo závisí na podnikatelském záměru investora?

P.B.: Možnosti rozvoje průmyslových ploch, stejně jako ostatních ploch jsou usměrňovány Územním plánem hl. m. Prahy, který byl schválen 9. 9. 1999. Územní plán definuje pro každou plochu škálu aktivit, které je možné v území umístit, stanovením přípustného resp. výjimečně přípustného funkčního využití. Vedle této funkční regulace obsahuje územní plán také prvky prostorové regulace, usměrňující možnou kapacitu či velikost nového záměru. Záměr investora tedy musí být obecně v souladu územním plánem. Konkrétní funkční náplň a architektonické ztvárnění jsou obvykle výhradní záležitostí investora. V případech složitějších a rozsáhlejších záměrů je v průběhu přípravy záměru nezbytná průběžná konzultace s orgány města, aby vlivem výstavby nedošlo k negativním dopadům na životní prostředí, zatížení komunikační sítě a podobně.

(Jménem ČNVFEF Vám děkujeme za čas, který jste nám věnoval a za odpovědi na naše otázky). Rozhovor byl realizován v říjnu 2004, Marianna Andreeva, manažer projektu ČNVFEF.

created by EUNECO.COM